|
|
Československo v letech 1968-1977 a jeho zobrazení v seriálu Vyprávěj
Menšíková, Iva ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou mediální konstrukce historické reality na případu českého seriálu Vyprávěj. Sleduje, do jaké míry se seriálové zobrazení historických událostí a života v období mezi lety 1968 a 1977 přibližuje skutečnosti, jak je popsaná v odborné literatuře. Srovnává konkrétní historické události a klíčové aktivity tehdejší společnosti s jejich ztvárněním v seriálu. Zaměřuje se přitom na tři základní kategorie - zásadní historické události, běžný život obyvatel a život disidentů. Cílem práce je zjistit, zda skutečnost předkládaná v seriálu odpovídá realitě období normalizace. Na základě odborné literatury vymezím problematiku televizních seriálů obecně, zabývám se v této souvislosti mimo jiné také pojmem serialita. Poté už se věnuji mediální konstrukci reality a zobrazování historie v kultuře, zejména tedy v televizních seriálech. Vzhledem k tomu, že se historie zobrazovaná v seriálu Vyprávěj týká nedávné minulosti, zahrnuji do práce i zmínku o kolektivní paměti. Následně se soustředím na samotný seriál Vyprávěj a vymezení období normalizace, v níž se děj odehrává. V druhé polovině práce se věnuji jednotlivým událostem vymezeného období - jejich tehdejší reálné podobě, jaká je popsaná v odborné literatuře a ve vyprávění pamětníků, a jejich zobrazení v seriálu.
|
|
|
Konstruování mediální reality při odvolávání Mirka Topolánka
Renovica, Vera ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce Konstruování mediální reality při odvolávání Mirka Topolánka se věnuje analýze celkem 294 mediálních výstupů publikovaných či odvysílaných mezi 20. březnem a 1. dubnem roku 2010, týkajících se odchodu Mirka Topolánka z pozic v ODS v souvislosti s jeho výroky pro časopis LUI na téma židovské víry, homosexuální orientace či voličů ČSSD. Teoretická část práce přibližuje témata související s konstrukcí reality v díle Petera L. Bergera a Thomase Luckmanna, mediální rutiny, které s popsaným jevem souvisejí, a vznik mýtů dle Rolanda Barthese. Výzkumná část práce využívá propozic kritické analýzy diskursu s důrazem na kritickou lingvistiku k izolaci diskursů, které vytvářely souvislost mezi Topolánkovými výroky pro časopis LUI a jeho odchodem z ODS a politiky vůbec. Dílčí analýza se také zabývá sbližováním prostředků užívaných bulvárními a nebulvárními médii. Konečně sémiotická analýza se soustředí na karikatury Mirka Topolánka a identifikuje mýty, na základě nichž byla vnímána jeho image a možnost dalšího uplatnění v politice.
|
|
|
Proměna prezentace obyvatelstva Blízkého a Středního východu v amerických hraných filmech po 11.září 2001
Leimerová, Magdalena ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem Proměna prezentace obyvatelstva Blízkého a Středního východu v amerických hraných filmech po 11. září 2001 cílí kombinací kvalitativních a kvantitativních metod na detailní rozbor osmi vybraných mainstreamových amerických snímků, jež se odehrávají na Blízkém a Středním východě, týkají se terorismu nebo v nich jako postavy vystupují Arabové a muslimové. Na základě řady sledovaných kritérií a závěrečné komparace práce srovnává filmy, jež vznikly před a po útocích na New York v roce 2001. V teoretických kapitolách je práce věnována nejprve sociální konstrukci reality, stereotypizaci a zjednodušování v hollywoodských filmech, poté také zevrubnému přiblížení západní a islámské kultury, a to nejen z historického hlediska, ale zejména z pohledu kulturního a hodnotového. Následuje představení metodologie a sledovaných filmů. Detailní analýza vybraných snímků je doplněna o fotografie a výňatky dialogů, aby čtenář co nejvíce pronikl do sledovaného tématu. Následuje závěrečné vyhodnocení analýzy na základě komparace zvolených kritérií. V závěru je potvrzena hypotéza, že teroristické útoky z roku 2001 přispěly k silnějšímu vymezování se vůči příslušníkům arabské/islámské kultury v amerických hraných filmech, avšak byly zjištěny i další důležité souvislosti.
|
|
|
Reprezentace Vietnamců v českém tisku
Bartůňková, Tereza ; Trampota, Tomáš (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce "Reprezentace Vietnamců v českém tisku" se zabývá tím, jak vybraná česká tištěná periodika reprezentují tuto etnickou skupinu žijící v České republice. Vietnamci jsou u nás třetí nejpočetnější skupinou cizinců. Začali k nám přijíždět už v 50. letech na základě mezivládních dohod mezi Československem a Vietnamskou demokratickou republikou. Někteří zde po roce 1989 zůstali, většinu migrantů po roce 1989 tvoří ale úplně noví přistěhovalci, většinou přijíždí i s rodinami. Jako důvod příjezdu do České republiky uvádí nejčastěji zlepšení své ekonomické situace nebo získání kvalitního vzdělání. Vietnamská komunita u nás je dost uzavřená, a proto média jsou často jednou z mála možností, jak se o této skupině něco dozvědět. Výzkumy ale ukazují, že Vietnamci v ČR se do médií dostávají především v souvislosti s kriminalitou. Cílem této práce je zjistit, jakým způsobem a v jakých kontextech se píše ve vybraných periodikách o příslušnících vietnamské komunity, případně poukázat na zjednodušující až stereotypní zobrazování. Analýza se pokusí odhalit, zda a jaké existují ustálené způsoby reprezentace vietnamské etnické skupiny v českých médiích a zda tak dochází k případnému konstruování stereotypů. K tomu bude použita metoda kvantitativní obsahové analýzy.
|
|
|
Oběť, nebo hrozba: reprezentace šílenství v české filmové a televizní detektivce od 60. do 80. let
Raisová, Angelika ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá způsobem reprezentace duševně nemocných postav v českých detektivních filmech od 60. do 80. let. V rámci sémiotické analýzy jsou zkoumány postavy, které vykazují prvky duševní nemoci či jiné abnormality. Následně je doplněna narativní analýzou, která se zaměřuje na roli vybraných postav v ději, způsob narace, styl, syžet a celkové vyznění psychicky nemocných postav. Cílem práce je získání širšího povědomí o způsobu reprezentace šílenství a poskytnout ucelenější informace o charakteristikách takových postav. První část práce se zaměřuje na teoretický podklad podstatný pro následnou analýzu - mediální reprezentace, konstrukce reality, stereotypy, kinematografie nové vlny a normalizace, vývoj šílenství. V druhé polovině práce je analyzováno celkem 10 snímků s následnou interpretací výsledků analýzy.
|
|
|
Proměna prezentace obyvatelstva Blízkého a Středního východu v amerických hraných filmech po 11.září 2001
Leimerová, Magdalena ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem Proměna prezentace obyvatelstva Blízkého a Středního východu v amerických hraných filmech po 11. září 2001 cílí kombinací kvalitativních a kvantitativních metod na detailní rozbor osmi vybraných mainstreamových amerických snímků, jež se odehrávají na Blízkém a Středním východě, týkají se terorismu nebo v nich jako postavy vystupují Arabové a muslimové. Na základě řady sledovaných kritérií a závěrečné komparace práce srovnává filmy, jež vznikly před a po útocích na New York v roce 2001. V teoretických kapitolách je práce věnována nejprve sociální konstrukci reality, stereotypizaci a zjednodušování v hollywoodských filmech, poté také zevrubnému přiblížení západní a islámské kultury, a to nejen z historického hlediska, ale zejména z pohledu kulturního a hodnotového. Následuje představení metodologie a sledovaných filmů. Detailní analýza vybraných snímků je doplněna o fotografie a výňatky dialogů, aby čtenář co nejvíce pronikl do sledovaného tématu. Následuje závěrečné vyhodnocení analýzy na základě komparace zvolených kritérií. V závěru je potvrzena hypotéza, že teroristické útoky z roku 2001 přispěly k silnějšímu vymezování se vůči příslušníkům arabské/islámské kultury v amerických hraných filmech, avšak byly zjištěny i další důležité souvislosti.
|
|
|
Po čem dívky touží?: obraz jejich světa v časopisech Super Dívka a BravoGirl!
Jebavá, Lucie ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
Cílem diplomové práce s názvem Po čem dívky touží? Obraz jejich světa v časopisech Super Dívka a BravoGirl! je analyzovat reprezentaci životní stylu v časopisech pro dívky a proměnu této reprezentace během patnácti let. Pro potřeby práce jsou nejprve vymezeny jednotlivé teoretické koncepty, které slouží k lepšímu pochopení problematiky mediální reprezentace reality. Jsou vymezeny pojmy jako sociální a mediální konstrukce reality, teorie reprezentace, gender, stereotypy, mýty a ideologie. Další kapitoly jsou věnovány pojmu životní styl z jeho sociologického i mediálního hlediska a samotným dívčím časopisům a jejich dosavadním výzkumům. Ty se vztahují zejména k problematice upevňování genderových stereotypů ve společnosti skrze nabízené vzorce chování a vytváření normativů feminity. Zároveň považují časopisy za nositele ideologie konzumní a patriarchální společnosti. Pro potřeby práce byla zvolena smíšená metoda analýzy. Obsahová analýza kvantitativně třídí tematickou agendu časopisů a sémiotická analýza sleduje denotativní a konotativní rovinu znaků a jejich význam pro reprezentaci životního stylu. Závěr práce nabízí komparaci časopisů Super Dívka a BravoGirl!
|
|
|
Konstruování mediální reality při odvolávání Mirka Topolánka
Renovica, Vera ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce Konstruování mediální reality při odvolávání Mirka Topolánka se věnuje analýze celkem 294 mediálních výstupů publikovaných či odvysílaných mezi 20. březnem a 1. dubnem roku 2010, týkajících se odchodu Mirka Topolánka z pozic v ODS v souvislosti s jeho výroky pro časopis LUI na téma židovské víry, homosexuální orientace či voličů ČSSD. Teoretická část práce přibližuje témata související s konstrukcí reality v díle Petera L. Bergera a Thomase Luckmanna, mediální rutiny, které s popsaným jevem souvisejí, a vznik mýtů dle Rolanda Barthese. Výzkumná část práce využívá propozic kritické analýzy diskursu s důrazem na kritickou lingvistiku k izolaci diskursů, které vytvářely souvislost mezi Topolánkovými výroky pro časopis LUI a jeho odchodem z ODS a politiky vůbec. Dílčí analýza se také zabývá sbližováním prostředků užívaných bulvárními a nebulvárními médii. Konečně sémiotická analýza se soustředí na karikatury Mirka Topolánka a identifikuje mýty, na základě nichž byla vnímána jeho image a možnost dalšího uplatnění v politice.
|
|
|
Československo v letech 1968-1977 a jeho zobrazení v seriálu Vyprávěj
Menšíková, Iva ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou mediální konstrukce historické reality na případu českého seriálu Vyprávěj. Sleduje, do jaké míry se seriálové zobrazení historických událostí a života v období mezi lety 1968 a 1977 přibližuje skutečnosti, jak je popsaná v odborné literatuře. Srovnává konkrétní historické události a klíčové aktivity tehdejší společnosti s jejich ztvárněním v seriálu. Zaměřuje se přitom na tři základní kategorie - zásadní historické události, běžný život obyvatel a život disidentů. Cílem práce je zjistit, zda skutečnost předkládaná v seriálu odpovídá realitě období normalizace. Na základě odborné literatury vymezím problematiku televizních seriálů obecně, zabývám se v této souvislosti mimo jiné také pojmem serialita. Poté už se věnuji mediální konstrukci reality a zobrazování historie v kultuře, zejména tedy v televizních seriálech. Vzhledem k tomu, že se historie zobrazovaná v seriálu Vyprávěj týká nedávné minulosti, zahrnuji do práce i zmínku o kolektivní paměti. Následně se soustředím na samotný seriál Vyprávěj a vymezení období normalizace, v níž se děj odehrává. V druhé polovině práce se věnuji jednotlivým událostem vymezeného období - jejich tehdejší reálné podobě, jaká je popsaná v odborné literatuře a ve vyprávění pamětníků, a jejich zobrazení v seriálu.
|
|
|
La República Checa: mediální obraz
Krátká, Alice ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem La República Checa: mediální obraz se zaměřuje na analýzu mediální reprezentace České republiky a jejích aktérů ve španělských tištěných denících El País a La Vanguardia v letech 2011 a 2012. Cílem práce je zjistit, jak tento mediální obraz České republiky ve zkoumaných denících vypadal a jakým způsobem byl konstruován. Prostřednictvím kvantitativní obsahové analýzy tato práce na základě teoretických východisek sleduje, jaký mediální prostor španělské deníky poskytly zprávám o České republice, jakým tématům se v rámci jejího mediálního obrazu věnovaly, jak se v těchto článcích projevovaly zpravodajské hodnoty a jaké zpravodajské zdroje měly největší přístup do zpravodajství referujícím o ČR. Základním předpokladem je, že zpravodajská produkce podléhá určité pravidelnosti a podobu zpravodajství ovlivňuje řada rutinních postupů. Porovnání dvou různých periodik v rámci jedné mediální agendy by mělo přiblížit, co je v tomto směru pro španělská média atraktivní, popřípadě jak se shodují nebo odlišují jejich rutiny v zobrazování ČR. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.